Nukleární medicína je lékařský obor, který využívá radioaktivní látky (tzv. radiofarmakum) k diagnostice a léčbě různých onemocnění. Na rozdíl od klasické radiodiagnostiky, která zobrazuje strukturu těla, nukleární medicína sleduje funkci orgánů, tkání a buněk. Díky tomu dokáže odhalit onemocnění často dříve, než se projeví změny viditelné např. na rentgenu nebo CT. Tento obor spojuje fyziku, chemii, biologii a medicínu. Díky ní lékaři dnes odhalují a léčí nemoci s přesností, která ještě před pár desítkami let nebyla možná.
Pacientovi je podána malá dávka radioaktivní látky, většinou injekčně, výjimečně ústy nebo vdechnutím. Tato látka se v těle naváže na cílovou strukturu – například kostní tkáň, srdeční sval nebo nádorové buňky.
Speciální přístroje (gamakamera, PET, SPECT) pak snímají, jak se radioaktivita v těle rozkládá, a vytvářejí obraz distribuce látky. Tím lékaři získají informace o metabolické aktivitě, prokrvení nebo zánětlivých změnách.
Ano – používané dávky radioaktivity jsou nízké a přísně kontrolované. Radiofarmaka mají krátký poločas rozpadu, takže se z těla rychle vyloučí. Vyšetření trvá většinou 1–2 hodiny, někdy s delším odstupem mezi podáním látky a snímkováním. Po vyšetření může být doporučeno omezit kontakt s těhotnými ženami nebo malými dětmi na několik hodin.
Nukleární medicína má v České republice dlouhou tradici. Specializovaná oddělení jsou součástí většiny krajských a fakultních nemocnic. Česko se také podílí na výzkumu a vývoji nových radiofarmak a má vlastní výrobu některých izotopů.
Vytvořeno s pomocí AI